A po dalším úryvku tu máme opět něco z modelu, dnes základ komínu. Vše sedí naprosto přesně, jen to tvarování je taková modelářská maturita. Početí dílů tohoto základu je 32.Poškození Admirala Hippera navzdory ošlikvě zejícímu otvoru nebylo natolik vážné, aby křižník nemohl po nouzové opravě zůstat na moři až do konce akce "Dánsko a Norsko pod německou ochranou". Teprve potom šla loď na několik měsíců na opravu do doků, takže byla vyřazena z činnosti.
Po střetnutí s Glowwormem pluly německé lodi dál na sever až k ústí Vestfjordu, 250km za severním polárním kruhem. Tam se od nich odpoutala skupina deseti torpédoborců, pokračující se zvláštním úkolem do přístavu Narvik. Scharnhorst a Admiral Hipper se měl vracet jižním směrem zatímco Gneisenau zamířil na západ. A tehdy došlo k jedné z oněch náhod, které se na nesmírných rozlohách oceánů málokdy přihodí. Každý velitel totiž tajně doufá, že se jednou jeho silnější eskadře podaří zaskočit nepřítele. Ze šedivé stěny mohutné sněhové bouře najdenou vyplul britský bitevní křižník Renown pod vedením kontradmirála Whitwortha. Toto překvapivé setkání bylo pro Renown daleko nebezpečnější, neboť šest 380mm děl britského křižníku se nemohlo měřit s osmnácti 280mm děly Scharnhorsta a Gneisenau posílených osmi děly z Hippera. Rozhodující byl ovšem moment překvapení a pohotovosti. Hlídky Renownu objevily německé plavidla o několik minut dřív a admirál Whitworth toho dokázal využít co nejvíce. Bez váhání zaútočil a Němci zpozorovali přítomnost nepřátelské lodě až podle záblesků děl.
Když se velitelé německých lodí vzpamatovali, nejnže nevyužili své převahy, ale okamžitě nařídili svým lodím ústup do sněhové clony, která je měla krýt. Statečnost německých velitelů nebyl v té chvíli zrovna veliká, srovnáme-li ji s odvahou, kterou nedávno prokázal velitel malého torpédoborce Glowworm. Renown zahájil palbu na vzdálenost pěti mil a překvapený Scharnhorst se až po šesti minutách pokusil odpovědět. Torpédoborce, které britskou loď doprovázely se ovšem do akce také přidaly. Jedna z prvních salv Renownu těžce poškodila řídící stanoviště Scharnhorsta a zničila automatické přístroje pro řízení palby. Další salva vyřadila z činnosti jedno z děl přední věže. Německý granát prolétl skrze trup britské lodi, avšak naštěstí nevybuchl. Když velitel německé lodi zjistil, že palebná schopnost Scharnhorstu je značně oslabena, rychle plul od Renownu pryč. Britské torpédoborce nemohly se Scharnhorstem držet na rozbouřeném moři krok a ani torpéda neměla naději. Renown se ještě nějakou chvíli nevzdával a dotíral na německý bitevní křižník. Jeho naděje ale ukončil Admiral Hipper, který položil kouřovou clonu, ve které všechny německé lodě zmizely. Neslavným útěkem německých nájezdníků pod ochranou kouře a sněhové bouře skončilo první střetnutí velkých válečných lodí ve druhé světové válce.
