pm.mymon.name

Ahojky kamarádi.
Laki, já spíše trápím sám sebe, poněvadž si pořád vymýšlím a komplikuji si tak stavbu.Ale na druhou stranu by mne asi pak mrzelo, že jsem to alespoň nezkusil.

Ale ke stavbě, myslel jsem si, že konečně začnu kompletovat rám a vůbec mi nedocvaklo, že nemám hotové nápravy. Ony by se tam asi potom mohly vlepit, ale takhle je to určitě lepší. Díky Jožkinovi a jeho fotkám z Lužné jsem si udělal jakous takous představu, jak by ta první náprava, na které je kotven běhoun lokomotivy, měla vypadat. Netvrdím, že je to přesně ona, co je na skutečné 555-ce, ale snad ten rozdíl nebude tak velký, nic jiného jsem z obrázku či fotek stejně nenašel Takže ze šmikajdy jsem jen použil ty čtyři díly a ty jsem ještě upravoval. No a dopadlo to takhle.




Pak jsem to sesadil, abych zjistil, zdali vše sedí a stříkl to základovkou.

No a ještě jsem se věnoval tomu nešťastnému problému s usazením kotle, kde kotel nebyl v rovnoběžné ose s rámem, směrem dopředu, ten kotel klesal k rámu. Jak jsem již minule naznačil, bude třeba udělat nějaké úpravy šmikajdy. Tak jsem si to namaloval 1:1, tedy k modelu, vyřízl šablonu kotle a přiložil tak, jak to bylo původně ve šmikajdě. Zjistil jsem, že ten rozdíl je značný, 7 mm. Pak jsem to ještě poměřil na výkresu pana Kratochvíla, a ukázalo se, že přední podpěra složená z dílů č.33 + č,34, je pod dýmnicí kotle je o 3 mm nižší než by měla být. Přední podpěra topeniště č.71, na které jsou kluzátka kotle je vyšší, než by měla být a to samé zadní podpěra topeniště č.70, ta je také vyšší. Pokud bychom to tak nechali, tak by kotel klesal směrem dopředu. Fotky to ukazují.


Páral jsem se s tím přes dvě hodiny a hledal řešení, které by nejméně bolelo a a které by neznamenalo nějaké mohutné a radikální předělávání dílů šmikajdy. Jediné, co mi vyšlo jako nejpřijatelnější, tak je zvýšit výšku přední podpěry kotle (pod dýmnicí) o 3 mm, tzn pak i doměřit potrubí přívodu páry do parních strojů, snad tam už jiná změna není, pak seříznout přední žebro topeniště (č.71) na výšku rámu a zadní žebro topeniště (č.70) na kterém je kotven kotel, seříznout na výšku dílu č.16, je to to vyvýšené místo na zadním konci rámu. Relativně by to potom mohlo sednout tak, aby kotel byl rovnoběžný s rámem vpodélné ose, dno topeniště by nemelo dřít o poslední kolo lokomotivy. Viz foto. Jen bych ještě řekl, že všechna jiná řešení by znamenalo totálně překopat šmikajdu kotle, návazně na to pak i stanoviště strojvedoucího (budku). Kluzátka, která jsou na předním žebru topeniště (č.71) by měla být 7 mm, takhle vychází cca 4mm a vzdálenost mezi hranou posledního kola lokomotivy a dnem topeniště kotle by měla být 5,66 mm. vychází 4 mm. Ale asi se s tím nenechá nic jiného dělat, jiná řešení by byla opravdu dost složitá. Foto ukazuje řešení, kde změny jsou zaznamenány červeně.

Snad to klapne, ale tohle bylo potřeba vyřešit před kompletací rámu, protože na hotovém rámu by to asi bylo dost obtížné tyto´úpravy dělat.

Ako strojara ma vzdy fascinuje ked pozrem take detailne fotky tychto lokomotiv... Na svoju dobu to boli riadne sofistikovane masiny, a ako studujuci konstrukter sklanam pred inziniermi, ktori boli schopni navrhnut taketo masinky bez pocitacovych prostriedkov a inych pomocok, ktore su dnes uz lahko dostupne.

Co sa tyka nepresnosti - necuduj sa, ved model pochadza od Poliakov Kazdopadne rad vidim, ze ti zalezi na autentickosti modelu voci realnej predlohe. Dobre sa pozera na tie zlepsovaky a upravy!

Drzim palce a nech ten elan vydrzi do konca stavby. Tesim sa na pokracovanie

Ahojky Peter. Dík za podporu.
Parní lokomotivy - to je opravdu kapitola sama pro sebe, člověk vždy tak trochu zůstane stát v úžasu nad tou krásou, kterou stvořily lidské ruce. Máš pravdu, je třeba se sklonit před konstruktéry těhle strojů, měli k dispozici jen rýsovací prkno a možná tak ještě logaritmické pravítko. Já jsem četl, že ve své době byli např. ve Škodovce, kde se lokomotivy vyráběly, jen snad tři nebo čtyči machři, kteří uměli parní stroje seřídit, ono to má také čtyři doby, jako spalovací motor. Nu, co se týče modelu, tak ono už to měřítko 1:25 vyžaduje opravdu to trochu promakat do detailu, a když už dělám konkrétní mašinku, tak je to asi potřeba. Je fakt, že to dost komplikuje práci a zpomaluje to rychlost stavby, ale na druhou stranu to zase ohromně potěší, když se to daří udělat. Zcela určitě ten model se budu snažit dotáhnout do konce, ale je to opravdu běh na dlouhou trať. Jinak třeba u lodních modelů, pokud je měřítko 1:50 a menší, tak by se ke stavbě modelu měli používat stavební plány skutečných lodí, do takových detailů pak musíš jít.

A jinak všem zde na modelářském foru

Tohle kočíruji, moje lásky.

Nereagujem na túto tému veľa príspevkami. No ticho a nečujne ju pozorujem a pookrievam . Na tvoju prácu nemám slov.

Je to fakt luxusná práca

Tak opat po poriadku: Balu, asi to pisem zbytocne, ale dufam, ze si si vsimol a pamatal, ze dymnica ma vacsi priemer ako kotol (momentalne nie som doma, ale az budem, tak to potvrdim).

Uz niekolkokrat som hovoril, ze parna lokomotiva je zlozita zostava jednoduchyci casti - ale to rozpisem inokedy.

Co sa tyka nastavenia (serizeni) parnej lokomotivy, tak na to bolo urcenych viacero ludi, ved opravy a vyvazovacky sa robili v ZOS a aj v depach. Navrhovanie - to je uz nieco ine, ale kedysi boli na to cele tymi, co znamenalo, ze sefkonstrukter sice mal celkovu predstavu ako bude vysledna lokomotiva vyzerat, ale nenavrhoval (a nekreslil) ju celu sam...

Kazdopadne kazda parna lokomotiva bola je a bude nadherna (snad okrem polskych - to kvoli tym svetlam a par dalsim veciam) a nase vzdy patrili k tym najkrajsim (a najmodernejsim: Mikado 387.0, Litovka 399.0, Albatrosy 498.0 a 498.1, Slachticna 475.1, Stoker 556.0, Papagaj 477.0, Rudy dabel 476.0, Usata 464.0, 464.1, Rosnicka 464.2 a vela dalsich).

krasna praca,radost pozerat. v lete prisla do nitry usata.opytal som sa kurica aku to ma spotrebu. povedal ze v prievidzi nabrali 10 ton uhlia a ked dosli do nitry spalili 4 tony. prehadzat 8 ton rucne lopatou to je pekny vykon,riadne sa narobil.to by som velmi dlho nevydrzal byt kuric na zeleznici.

Ahojky kamarádi.
Pro Jožkina- no, já jsem s tím průměrem dýmnice počítal, ve šmikajdě je o dva mm větší než kotel, ale stejně to nesedí, rozdíl je 7 mm, což je opravdu moc. To, že to nesedí, i když je dýmnice o větším průměru potvrzuje i to, že s tím měl problém Paluso a Muchol. Když jsem si prošel vlákno Precyzyného, tak on ten kotel posadil přímo na rám, tzn, že musel také seříznout žebro č.71 na výšku rámu. nebo jej zapustit do kotle. Když jsem poměřoval výšku přední konstrukce, která je pod dýmnicí na výkresu pana Kratochvíla, tak ve šmikajdě je 27 mm, ale na výkrese je 29,66 mm. Tím, že jsem seřízl žebro č.71 na výšku rámu, tak mi to umožňuje dohnat rovnoběžnost s rámem domodelováním kluzátek kotle, není to sice moc, ale mohu se pohybovat v rozmezí 4 mm. Ono se to blbě vysvětluje, ale až budu dělat kotel, tak tam se to na fotkách bude lépe vysvětlovat.
Pro Romana - Nu, my dneska za tím vším vidíme romantiku, ale tohle byl opravdu tvrdý chlebíček. Kdysi jsem si povídal s jedním známým, začínal na párovkách jako pomocník a když mi tvrdil, že když jel štreku rychlíkem Praha-Brno, tak naházel do kotle 160 metráků uhlí tam, a 160 zpátky, tak moc času se zabývat krásou okolní krajiny neměl. Je fakt, že na tohle byly většinou pomocníci dva, ale stejně to musela být makačka.
Jinak, zítra sem dám nějaký fotoreport, kousek jsem zase popolezl ve stavbě.

Juj Balu nádherná prácička. Ja už by som tiež rád strihol, ale pri malej sa to fakt nedá. Som vedel, že to bude kopec roboty, ale že až takto. Taka BRka je proti tomu nič