TEST UPGRADE FORA
LINK NA VLAKNO TOŤ
LINK NA VLAKNO TOŤ
Invicta /Balu + Fito/ 1:16
Re: Invicta /Balu + Fito/ 1:16
Nechcel som o tom pisat, lebo to nemam podlozene, ale tiez mam taky dojem, ze kvoli prikladaniu zastavovali...
Lepim preto, ze ma to bavi, tak ako ma to bavi a to, co sa mi paci.
Normálne je vlastnit (viac) originál(ov).
Normálne je vlastnit (viac) originál(ov).
Re: Invicta /Balu + Fito/ 1:16
Ahojky Fito.
Já si myslím, že tohle bude nádherný model. Co já jsem vypátral, tak Invicta absolvovala jen jednu oficiální jízdu a to, když přesvědčil pana Hilla, majitele dolů v Penydarradanu. To je ta slavná jízda, kdy táhla náklad 25 tun na vzdálenost 16 km. Nastal ovšem problém, že pod vahou lokomotivy praskaly koleje, v té době byly jen koněspřežné dráhy. Po tomto se Hill vrátil opět ke koněspřežné železnici a celý projekt s parním provozem byl uložen k ledu. Trevithick zoufale potřeboval peníze do dalšího výzkumu, o Invictu nebyl zájem z řad průmyslníků, navíc prohrál soudní spor s Wattem, což je ještě více zadlužilo, a protože byl důlní inženýr, tak se stal vedoucím stavitelem tunelu pod Temží. Jenže došlo k provalení klenby , zatopení tunelu, byly tam i oběti na životech. V té době provozoval uzavřený okruh jako diváckou strakci s lokomotivou "Chyť mne, kdo můžeš", ale prodělal na tom. Potom všem, zadlužený a zoufalý, odjel do Peru pracovat do stříbrných dolů, tam byl velice úspěšný, ale vypukla tam revoluce a Trevithick prchá a vrací se zpět do Anglie, jenže cestou po moři loď na které se plavil, ztroskotala. Trevithick se sice zachránil, ale přišel o všechen majetek. Zemřel v úplném zapomění, zůstal po něm dluh 60 liber, což na tehdejší dobu byl dluh značně velký a byl pohřben v neoznačeném hrobě.
Já si myslím Fito, že když ten model postavíš tak, jak jsi si jej zpracoval, tak to bude paráda a naprosto v pořádku. Už jsem to psal tady někde dříve, podkladů k této lokomotivě je zoufale málo a i v Anglii všechny repliky této lokomotivy vycházejí jen ze základního náhledu. Provoz lokomotivy, jako je jízda, přikládání do kotle, spojení a připojení vozíků a další, je jen už na nějakých dohadech a předpokladech, jak to asi mohlo vypadat a jak to mohlo sloužit. Dopátrat se dnes skutečnosti okolo této lokomotivy už asi opravdu nejde. Myslím, že v Anglii by byli první, kdo by to uvedli vše na správnou míru, kdyby to bylo jen trošku možné.
Takže s chutí do toho a půl je hotovo.
Těším se na fotky ze stavby.
Já si myslím, že tohle bude nádherný model. Co já jsem vypátral, tak Invicta absolvovala jen jednu oficiální jízdu a to, když přesvědčil pana Hilla, majitele dolů v Penydarradanu. To je ta slavná jízda, kdy táhla náklad 25 tun na vzdálenost 16 km. Nastal ovšem problém, že pod vahou lokomotivy praskaly koleje, v té době byly jen koněspřežné dráhy. Po tomto se Hill vrátil opět ke koněspřežné železnici a celý projekt s parním provozem byl uložen k ledu. Trevithick zoufale potřeboval peníze do dalšího výzkumu, o Invictu nebyl zájem z řad průmyslníků, navíc prohrál soudní spor s Wattem, což je ještě více zadlužilo, a protože byl důlní inženýr, tak se stal vedoucím stavitelem tunelu pod Temží. Jenže došlo k provalení klenby , zatopení tunelu, byly tam i oběti na životech. V té době provozoval uzavřený okruh jako diváckou strakci s lokomotivou "Chyť mne, kdo můžeš", ale prodělal na tom. Potom všem, zadlužený a zoufalý, odjel do Peru pracovat do stříbrných dolů, tam byl velice úspěšný, ale vypukla tam revoluce a Trevithick prchá a vrací se zpět do Anglie, jenže cestou po moři loď na které se plavil, ztroskotala. Trevithick se sice zachránil, ale přišel o všechen majetek. Zemřel v úplném zapomění, zůstal po něm dluh 60 liber, což na tehdejší dobu byl dluh značně velký a byl pohřben v neoznačeném hrobě.
Já si myslím Fito, že když ten model postavíš tak, jak jsi si jej zpracoval, tak to bude paráda a naprosto v pořádku. Už jsem to psal tady někde dříve, podkladů k této lokomotivě je zoufale málo a i v Anglii všechny repliky této lokomotivy vycházejí jen ze základního náhledu. Provoz lokomotivy, jako je jízda, přikládání do kotle, spojení a připojení vozíků a další, je jen už na nějakých dohadech a předpokladech, jak to asi mohlo vypadat a jak to mohlo sloužit. Dopátrat se dnes skutečnosti okolo této lokomotivy už asi opravdu nejde. Myslím, že v Anglii by byli první, kdo by to uvedli vše na správnou míru, kdyby to bylo jen trošku možné.
Takže s chutí do toho a půl je hotovo.
Last edited by balu11 on 06 Mar 2013 17:12, edited 1 time in total.
"O, homo si scires, quantum doctrina valeret, numquam dormires, nocte dieque studeres." (Walter)
( Člověče, kdybys věděl, jak mnoho vědění zmůže, nocí i dnem by ses učil, vůbec bys nechodil spát. )
( Člověče, kdybys věděl, jak mnoho vědění zmůže, nocí i dnem by ses učil, vůbec bys nechodil spát. )
Re: Invicta /Balu + Fito/ 1:16
Ako tak citam, tak ten typek mal dost zlu karmu.
"Art without engineering is dreaming. Engineering without art is calculating." Steven K. Roberts
Re: Invicta /Balu + Fito/ 1:16
Hej, Trevithick bol sice sikovny a nadany technik, ale zial mal v zivote velku smolu a zaroven ani nevedel veci dotiahnut do uspesneho konca. Kolko mala Invicta jazd som nezistil, ale aspon po rokoch mu bolo priznane prvenstvo parneho samohybu na kolajniciach (hoci vacsinu slavy ziskal az neskorsi Stevenson).
Ako uz urcite niekde bolo napisane, tak Invicta mala niekolko prvkov, ktore sa na nejaky cas v konstrukcii stratili a znovu sa obajvili az neskor. Medzi ne patrili hlavne hladke kolesa (Trevithick skusal so svojim kamaratom dopravit voz na mensi kopec len za pomoci vlastnej sily tym, ze sedeli na voze a otacali kolesami), vyfuk pary do komina, cim sa okrem ineho aj zvysoval tah v peci, alebo dokonca vodorovny parny vlalec (aj samotna Raketa mala parne valce sikmo, co posobilo negativne na kolajnice a plynulost jazdy.).
K tym kolajniciam. Zatial len skratkovito:
Postupom casu sa vyvijali ako kolajnice tak aj kolesa na zeleznici.
Spociatku boli kolajnice pochopitelne drevene a sluzili len na vedenie kolies v jazdnej drahe, to vsak sposobovalo niekolko problemov, v prvom rade sa rychlo opotrebuvali. Rovnako sa skusalo vedenie kolies zvnutra a aj zvonka.
Riesenie problemov s opotrebenim kolajnic bolo rozne. Vacsinou sa na drevene kolajnice pribijali zelezne pasy, dalsim pokrokom boli aj zeleznicne kolesa s okolesnikom, ale opat konstrukcia nebola jednotna, pretoze niekde pouzivali vonkajsi okolesnik a niekde zas vnutorny.
Tu sa zastavim, kedze v case, ked Trevithick postavil svoju Invictu v Pennydarrene mali pravdepodobne kolajnice, ktore viedli kolesa zvnutra a zaroven kolesa boli bez okolesnikov - tak je to znazornene aj na viacerych obrazkoch (od Fita). Neskorsie repliky vsak mali byt funkcne na tej ktorej muzejnej drazke, alebo zeleznici, takze pokial niekto chcel obcas jazdit s replikou, tak mal dve moznosti: Bud si k nej postavil vlastnu zeleznicku, len kvoli Invicte, alebo na svoju repliku spravil kolesa s okolesnikom - co bolo praktickejsie - tym som sa aj ja nechal sprvoti zmylit.
A nazad ku kolajam, ked vezmeme do uvahy konstrukciu kolajnic tak, ze nesu kolesa bez okolesnikov a zaroven ich drzia v jazdnej drahe, tak je zbytocne na zvislej casti vytvarat rybie brucha, pretoze ta ma za ulohu viest koleso v jazdnej drahe a v mieste zuzenia by hrozilo vykolajenie (az sa dokopem naskenovat nejake obrazky, tak to doilustrujem). Rybie brucha vznikali v pripade, ze sa jazdilo na kolesach s okolesnikmi, a liatinova kolajnica musela niest celu vahu vozidiel sama, pretoze mali za ulohu spevnit kolajnicu proti praskaniu. Zial zelezne liatinove kolajnice mali velmi malu unosnost a rychlo sa opotrebovavali aj pri animalnej trakcii, pod parnymi strojmi praskali o to rychlejsie.
Neskor po Trevithickovych neuspechoch (sposobenych najma slabymi kolajnicami) prisli nove vynalezy v oblasti vyroby ocele (Besemer atd.), cim sa zlepsila, zefektivnila a zlacnela vyroba ocele, prisli aj nove technologie na vyrobu kolajnic. Tym sa mohli zvysit napravove tlaky. A aj to pomohlo presadit parny stroj na kolajniciach.
Tym sa vsak rozdiely v pouzitych kolajniciach neskoncili. Najprv prisli do prevadzky dvojhlave kolajnice, ktore sa pri opotrebovani jednej strany dali otocit. Na priecne podvaly sa upinali pomocou zeleznich stoliciek. Tzv. Sirokopatne kolajnice, ake pozname aj dnes prisli az neskor.
Trevithick prisiel so svojim napadom prilis skoro. Je otazne ako by dopadla jeho Invicta pri zavode v Darlingtone aj oproti legendarnej Rakete (ostatne pri nej mal Stevenson stastie, pretoze lokomotivy vyrabal uz predtym, ale bez vyraznejsich uspechov oproti konkurencii, pri Rakete stavil na niekolko vylepseni a tie mu vysli). V tomto zavode dokonca jedneho sutaziaceho vylucili, pretoze sa zistilo, ze vnutri "stroja" je zamaskovany kon.
Ako uz urcite niekde bolo napisane, tak Invicta mala niekolko prvkov, ktore sa na nejaky cas v konstrukcii stratili a znovu sa obajvili az neskor. Medzi ne patrili hlavne hladke kolesa (Trevithick skusal so svojim kamaratom dopravit voz na mensi kopec len za pomoci vlastnej sily tym, ze sedeli na voze a otacali kolesami), vyfuk pary do komina, cim sa okrem ineho aj zvysoval tah v peci, alebo dokonca vodorovny parny vlalec (aj samotna Raketa mala parne valce sikmo, co posobilo negativne na kolajnice a plynulost jazdy.).
K tym kolajniciam. Zatial len skratkovito:
Postupom casu sa vyvijali ako kolajnice tak aj kolesa na zeleznici.
Spociatku boli kolajnice pochopitelne drevene a sluzili len na vedenie kolies v jazdnej drahe, to vsak sposobovalo niekolko problemov, v prvom rade sa rychlo opotrebuvali. Rovnako sa skusalo vedenie kolies zvnutra a aj zvonka.
Riesenie problemov s opotrebenim kolajnic bolo rozne. Vacsinou sa na drevene kolajnice pribijali zelezne pasy, dalsim pokrokom boli aj zeleznicne kolesa s okolesnikom, ale opat konstrukcia nebola jednotna, pretoze niekde pouzivali vonkajsi okolesnik a niekde zas vnutorny.
Tu sa zastavim, kedze v case, ked Trevithick postavil svoju Invictu v Pennydarrene mali pravdepodobne kolajnice, ktore viedli kolesa zvnutra a zaroven kolesa boli bez okolesnikov - tak je to znazornene aj na viacerych obrazkoch (od Fita). Neskorsie repliky vsak mali byt funkcne na tej ktorej muzejnej drazke, alebo zeleznici, takze pokial niekto chcel obcas jazdit s replikou, tak mal dve moznosti: Bud si k nej postavil vlastnu zeleznicku, len kvoli Invicte, alebo na svoju repliku spravil kolesa s okolesnikom - co bolo praktickejsie - tym som sa aj ja nechal sprvoti zmylit.
A nazad ku kolajam, ked vezmeme do uvahy konstrukciu kolajnic tak, ze nesu kolesa bez okolesnikov a zaroven ich drzia v jazdnej drahe, tak je zbytocne na zvislej casti vytvarat rybie brucha, pretoze ta ma za ulohu viest koleso v jazdnej drahe a v mieste zuzenia by hrozilo vykolajenie (az sa dokopem naskenovat nejake obrazky, tak to doilustrujem). Rybie brucha vznikali v pripade, ze sa jazdilo na kolesach s okolesnikmi, a liatinova kolajnica musela niest celu vahu vozidiel sama, pretoze mali za ulohu spevnit kolajnicu proti praskaniu. Zial zelezne liatinove kolajnice mali velmi malu unosnost a rychlo sa opotrebovavali aj pri animalnej trakcii, pod parnymi strojmi praskali o to rychlejsie.
Neskor po Trevithickovych neuspechoch (sposobenych najma slabymi kolajnicami) prisli nove vynalezy v oblasti vyroby ocele (Besemer atd.), cim sa zlepsila, zefektivnila a zlacnela vyroba ocele, prisli aj nove technologie na vyrobu kolajnic. Tym sa mohli zvysit napravove tlaky. A aj to pomohlo presadit parny stroj na kolajniciach.
Tym sa vsak rozdiely v pouzitych kolajniciach neskoncili. Najprv prisli do prevadzky dvojhlave kolajnice, ktore sa pri opotrebovani jednej strany dali otocit. Na priecne podvaly sa upinali pomocou zeleznich stoliciek. Tzv. Sirokopatne kolajnice, ake pozname aj dnes prisli az neskor.
Trevithick prisiel so svojim napadom prilis skoro. Je otazne ako by dopadla jeho Invicta pri zavode v Darlingtone aj oproti legendarnej Rakete (ostatne pri nej mal Stevenson stastie, pretoze lokomotivy vyrabal uz predtym, ale bez vyraznejsich uspechov oproti konkurencii, pri Rakete stavil na niekolko vylepseni a tie mu vysli). V tomto zavode dokonca jedneho sutaziaceho vylucili, pretoze sa zistilo, ze vnutri "stroja" je zamaskovany kon.
Lepim preto, ze ma to bavi, tak ako ma to bavi a to, co sa mi paci.
Normálne je vlastnit (viac) originál(ov).
Normálne je vlastnit (viac) originál(ov).
Re: Invicta /Balu + Fito/ 1:16
Dakujem dakujem za Vase komentare, a Jozkinovi zvlast za historicke okienko, to sa mi paci ,taketo veci sa veru na webe tazko hladaju.
Napriek tomu ze tie moje kolajnice teda asi nie su take, ake maju byt, zostanem pri nich, videl som to tak namalovane na viacerych obrazoch, a tak to aj teda necham.
A dam sem teda aspon par fotiek z toho, co tu dalej vymyslam, vsetko je to poskladane zatial iba tak nasucho, bez retuse a farby...
Toto je ten zadny vozik, v ktorom sa vozil naklad. Postupne v PC dokoncujem vozik predny, a mordujem sa z rozkladom sudu do 2D podoby

Napriek tomu ze tie moje kolajnice teda asi nie su take, ake maju byt, zostanem pri nich, videl som to tak namalovane na viacerych obrazoch, a tak to aj teda necham.
A dam sem teda aspon par fotiek z toho, co tu dalej vymyslam, vsetko je to poskladane zatial iba tak nasucho, bez retuse a farby...
Toto je ten zadny vozik, v ktorom sa vozil naklad. Postupne v PC dokoncujem vozik predny, a mordujem sa z rozkladom sudu do 2D podoby
Re: Invicta /Balu + Fito/ 1:16
Olala, tak tohle vypadá fantasticky Fito. Tohle starou dámu nesmírně oživí. 
"O, homo si scires, quantum doctrina valeret, numquam dormires, nocte dieque studeres." (Walter)
( Člověče, kdybys věděl, jak mnoho vědění zmůže, nocí i dnem by ses učil, vůbec bys nechodil spát. )
( Člověče, kdybys věděl, jak mnoho vědění zmůže, nocí i dnem by ses učil, vůbec bys nechodil spát. )
Re: Invicta /Balu + Fito/ 1:16
Paráda, nemá chybu, začiatky akejkoľvek ľudskej činnosti boli vždy nesmierne zaujímavé 
Re: Invicta /Balu + Fito/ 1:16
Tak som si povedal, že už je to odstáte dosť.
Dorobil som druhý vozík, strekol som to surfacerom, a potom som vozíky namaľoval akrylom na hnedo.
No, a potom som to chcel olejovkami napatinovať...
Lenže som to zabudol napustiť lakom, takže sa mi celý olej vpil, a v tej chvíli som to chcel rozdupať.
Ale nerozdupal, už to prerábať nebudem.
Nasledovalo teda lakovanie, a ďaľšia vrstva oleja. Ako som to tak nahnevane v dielni nechal, tak sa mi tam za ten mesiac či koľko nachytalo ešte na ten čerstvý olej dosť prachu, takže mám chlpaté vagóny.
Ešte po tom pobehám pastelom, tak hádam sa ten prach hádam trošku stratí.
Zatiaľ pracovné fotky :
Chýba teda riadne zapatinovať, dorobiť vybavenie suda, pripojenie vagóna zo sudom, lavička pre Trevithicka, .....
No veď snáď zase o rok

Dorobil som druhý vozík, strekol som to surfacerom, a potom som vozíky namaľoval akrylom na hnedo.
No, a potom som to chcel olejovkami napatinovať...
Lenže som to zabudol napustiť lakom, takže sa mi celý olej vpil, a v tej chvíli som to chcel rozdupať.
Ale nerozdupal, už to prerábať nebudem.
Nasledovalo teda lakovanie, a ďaľšia vrstva oleja. Ako som to tak nahnevane v dielni nechal, tak sa mi tam za ten mesiac či koľko nachytalo ešte na ten čerstvý olej dosť prachu, takže mám chlpaté vagóny.
Ešte po tom pobehám pastelom, tak hádam sa ten prach hádam trošku stratí.
Zatiaľ pracovné fotky :
Chýba teda riadne zapatinovať, dorobiť vybavenie suda, pripojenie vagóna zo sudom, lavička pre Trevithicka, .....
No veď snáď zase o rok
- iconmaster | 37
- Last man standing
- Posts: 7647
- Name: Peter Jankovič
- Location: Želiezovce
- Contact:
Re: Invicta /Balu + Fito/ 1:16
Pekne Fito, len pomaly
Samozrejme si len utahujem, viem ze bojujes paralelne na viacerych projektoch, len tak dalej 
Who is online
Users browsing this forum: No registered users and 1 guest