Lokomotiva 555.0 /Angraf + scratch/ 1:25

[RoboTY]

No ja ked toto sledujem, tak si pripadám ako úplný amatér Nádhera Balu, len tak ďalej, je to krása

[Fito]

Vy dvaja ste sa nasli.
Ze vam nie je hamba, takto burat myty o obtiaznosti stavby lokomotivy
Perfektne to mate, obaja.

[Jene]

Pekná rýchlosť, za mesiac zmastiť takmer celý tender a ešte tá kvalita k tomu....hmmmm

[Brzdič]

Masakr.

[Roman]

vyzera to krasne. ako osoba lokomotiv neznala by som sa chcel opytat ci je rozdiel medzi touto lokomotivou a vojenskou br 52 len ten inaksi uhlak alebo su aj ine rozdiely? este by ma zaujimalo ako je to spravene aby taka velka lokomotiva mohla ist do zatacky.dakujem.

[balu11]

Ahojky Romane, u vědomí toho, že těchto lokomotiv bylo vyrobeno přes šest tisíc, tuším okolo 6 200 kusů. tak samozřejmě došlo i k úpravám těchto strojů. Proto je lepší si vybrat jednu konkrétní lokomotivu a tu pak stavět, já si vybral tu, která je umístěná jako muzejní exponát v Lužné u Rakovníka, je to tak mnohem jednodušší, než pracně dohledávat detaily lokomotiv podle výrobních sérií a roku výroby, ty úpravy byly třeba v umístění mazacích lisů apod. Konstrukčně samozřejmě změny nebyly výrazné. Pokud vím, tak tyto lokomotivy byly spřahnuty jen s dvěma typy tendrů, s tzv. rámovým, to je ten hranatý tendr, viz stavba BR52 od Modeliku, nebo potom s tím vanovým, to je ten co stavím já od Angrafu. Tento vanový tendr byl i spřažen s lokomotivou TY 45. Mnohými milovníky železnice je tento tendr považován za jeden z nejkrásněších, tedy co se týče tvaru. Pokud se týče průjezdu oblouky, tak lokomotiva a tendr byly spřáhnuty spřahadlem, které bylo na čepu jak na tendru, tak i na lokomotivě, tzn. že to mělo určitou možnost vůle do strany. Prostor mezi lokomotivuo a tendrem byl chráněn většinou plachtovinou ,vlaková četa byla tak chráněna před povětrnostními podmínkámi, což také umožňovalo průjezd v oblouku trati a v neposlední řadě byly vůle do boku na jednotlivých nápravách lokomotivy, které tak umožňovaly jistou míru flexibility podvozku lokomotivy v oblouku trati. Kolik ty vůle činily, tak to ti opravdu nepovím, to bude určitě vědět Jožkin, nebo Hank, a i oni by ti dali daleko více vyčerpávající informaci ohledně těch technických úprav v jednotlivých výrobních sériích těchto lokomotiv.

Pro Robyho - Žádný amatér nejsi Roby, pečlivě sleduji Tvou stavbu, makáš na tom jako zkušený modelářský harcovník, děláš to dobře a mně se to moc líbí. A že si netroufáš na přestavbu? No a co. Když to vymakáš, jak je to ve šmikajdě, myslím že jak Ty tak i obec modelářská bude nadmíru spokojená.

Pro Fita - no, jestli se nám daří bortit mýty, tak dalece si netroufám odhlédnout, ale jsem moc rád, že to rozjel i Roby, ono se to přeci jen ve dvou lépe táhne. Snad chytne opět slinu i Paluso, fascinovaly mne ty jeho vymáknuté písečníky, taky je udělám podle něj, nemají fakt chybu, a bude stavět dál, ale i Puschkin, Mato a myslím, že jsi to měl rozdělané i Ty. Já vím, že člověk má občas pocit, že jakoby vyhořel, ale snad se ta chuť k této lokomotivě vrátí.

Pro Brzdiče, jen nech na hlavě, já když procházím vojenskou techniku a vidím, jaké kousky tam předvádíte, tak klobouk dolů, krásné, abych použil Tvůj výraz, masakrální modely.

Pro Jeneho, No zmastěný tendr za měsíc a něco, měl jsem jen holt trochu času, teď na to pár dní nešáhnu, neb zbývá dodělat nějakou tu práci okolo domku, zrýt záhony, listí apod. Doufám, že to tento týden všechno stihnu a budu dokonale zazimovanej medvěd a tak od 17. listopadu se budu zase moct věnovat naplno této stavbě, už se těším, až zavoní kafe, z reproduktorů se budou linout písničky Country radia a pro mne přestane existovat čas.

[paluso]

Ja len doplním. Myslím, že mi to už niekto spomínal. Prvá náprava bola schopná určitého vychýlenia a na to ju navádzal behúň (bežec?) - tá malá náprava vpredu. Dobre som si to zapamätal a pochopil? Myslím, že Jožkin, alebo Hank uviedli, aj aký polomer mohla mať zatáčka.

Snad chytne opět slinu i Paluso, fascinovaly mne ty jeho vymáknuté písečníky, taky je udělám podle něj, nemají fakt chybu, a bude stavět dál.

Chuť je, času už pomenej. Intenzívne prípravy pre náš prvý prírastok a už to máme len za pár, takže, trochu odmlka. Ale zhodou okolností pracujem zrovna na výpustných ventiloch pre piesok (ak to tak môžem nazvať) - to čo je hore na kotly a na každej strane je toho 7 kúskov (jedna strana je už hotová). Netuším ako budem pokračovať, keď donesieme malú vrzlikantku domov.

A len dodám, tento model vyžaduje, drobné prestávky, inak je to zaberák na palicu

[balu11]

Naprosto perfektně Paluso s tím běhounem a nápravou. Jinak velká gratulace k tomu přírustku do rodiny, tak to jsou naprosto pochopitelné objektivní příčiny. Ať je malá zdravá a paní také, to ostatní je naprosto pomíjivé.

[jozkin]

Ok, takze uz som doma a trochu sa realizujem:

V prvom rade, tato lokomotiva ako celok je zlozena z dvoch prakticky samostatnych vozidiel, to je tender a samotna parna lokomotiva. Spojene su tiahlom, ktore je dost masivne a byva este poistene dalsimi pomocnymi okami, alebo tiahlami, takze sa venujme samotnej parnej lokomotive, ta ma pojazd 1'E, to znamena jeden behun s vlastnym podvozkom a 5 spriahnutych dvojkoli. Prva a posledna spriahnuta naprava ma vykyv 25mm (priecny posuv, dvojkolia samozrejme nezatacaju), predna naprava spolu s behunom tvorila tzv. Krauss-Helmholtzov podvozok, takze behun (s vykyvom 125mm) vychyloval aj prvu napravu. Hnacie dvojkolie sice nemalo priecny posuv (to hnacie napravy nemali nikdy), ale malo stensene okolky o 15mm. Vdaka tymto vylepseniam mohla tato lokomotiva prechadzat oblukmi s minimalnym polomerom 100m (informacie cerpane z Encyklopedie lokomotiv CSD, Parne lokomotivy, 3.diel - sken clanku je medzi podkladmi).




Zial neviem z akej lokomotivy je tento Krauss-Helmholtz - bol volne pohodeny v Luznej u Rakovnika...

Rozdiel medzi lokomotivou CSD a vojnovou BR52 je len v oznaceni a v neskorsich upravach, ktore si robila kazda zeleznicna sprava podla svojich zvyklosti - u nas to bolo hlavne doplnenie druheho vodoznaku v budeke, vymena dynama za nas typ Ropa, premiestnenie napajacov z budky na obvykl miesto po stranach ramu pod budkou, neskorsie dosadenie servomotora na prestavovanie rozvodu (takmer vsetky mazutky, ale aj niektore uholne stroje), u niektorych strojov prestavba na vykurovanie mazutom, v niektorych pripadoch vymena kompresora z reflektorov. Inak aby som bol presnejsi, tak u nas tieto lokomotivy neposobili le priamo u CSD, ale aj na vlecke VZD (Vitkovicka Zavodna Doprava - cislo 555.0906 a 555.0903 - vycitane z fotiek v Encyklopedii diel 5). Co sa tyka tendrov, tak tych bolo hned niekolko typov. Pouzivane boli ramove tendre (tie CSD do patdesiatych rokov vsetky odovzdalo do sovietu ako ich vojnovu koryst), dalej to boli vanderbildtove tendre (vanove, ako je pri Ty2, Ty45, ale pouzivali ich aj in lokomotivne rady napr. Br42 a dalsie), dalej to este bol tender, aky sa pouzival aj k Br50 - tieto tri typy boli obycajne tendre praktircky klasickej stavby, ale este sa pouzivali aj tzv. kondenzacne tendre, v ktorych kondenzovala para vyfuknuta z parnych strojov lokomotivy (umely tah vyvyjany v beznom pripade prave parou vyfuknutou z parnych strojov do dymnice bol v lokomotivach s kondenzacnymi tendrami vyvyjany samostatnym ventilatorom) - opat to boli dva typy, jeden bol stvornapravovy a druhy patnapravovy. Kondenzacne tendre sa pouzivali najma s opancirovanymi lokomotivami, ktore sa viac priblizovali k bojovej zone. Po vojne u nas ostala jedna opancierovana lokomotiva Br52 so stvornapravovym kondenzacnym tendrom, bola zaradena k zeleznicnemu vojsku pod cislom 559.0701 (opancierovanie zvysilo jej napravovy tlak), ale po case z dovodu nedostatku lokomotiv bola odstrojena, dostala obycajny vanovy tender a u CSD dostala cislo 555.0177.

Co sa tyka stvarnovania konkretneho stroja, talk ja si naopak myslim, ze je mozne prejst si dochovane dobove fotografie, podla nich postvit to, co je evidentne a zvysok lokomotivy dohotovit podla zvyklosti, ktore sa daju dohladat. Prave vzhladom k poctu vyrobenych kusov, ich dlhej prevadzke a mnozstvu roznych uprav, nie je mozne niekmu vycitat konkretnu upravu, pokial nie je v rozpore s predpismi, alebo beznou praxou... S pristupom, ktory Balu prezentoval by sme tu mali od CSD stvarnenu len lokomotivu 555.0153, pripadne 555.0301 a niektori odvazlivci by postavili 555.3008 - to by podla mna bola skoda... Paralelku som povodne zakladal s cielom, aby boli postavene modely s roznymi cislami a na pripadnom zraze by to vyzeralo ako v skutocnom depe (v reale nikdy neexistovali dve lokomotivy s rovnakym cislom, teda aspon nie pocas parnej prevadzky - smelina s lokomotivami medzi CMKS a CD je uz o niecom inom...), ale zial zatial to vyzera, ze sa paralelka jemne minula svojmu cielu...

Edit: Pred tyzdnom som zistil cislo lokomotivy, v ktorej bol zaviazany podvozok na fotkach z vyroby, ide o cislo vyrazene na osi spriahnutej napravy. Bola to lokomotiva 556.0162

[serpens]

Off topic: Pekne vycerpavajuco napisane. Nechcem rypat, ale ma to napadlo, ked som to tu cital, tak skor do buducnosti, aj ked hot-dog asi nikdy nikto nebude volat vopchancek, tak a ako by sa malo

Nie tiahlo, ale ťahadlo
Tyč, ktorou sa prenáša ťahová sila na rozličných mechanizmoch, sa v jazykovej praxi niekedy nazýva tiahlo. Slovo tiahlo je však nesprávne, lebo je nenáležite utvorené. V slovenčine máme totiž nedokonavé sloveso ťahať a od neho je príponou -dlo, ktorou sa tvoria názvy vecí, správne utvorené slovo ťahadlo, ktoré funguje aj ako odborný termín. Poznáme napríklad ťahadlo roštu, ťahadlo brzdy, ťahadlo prívesu, výhybkové ťahadlo. Od podstatného mena ťahadlo je utvorené aj prídavné meno ťahadlový, napr. ťahadlový hák, ťahadlový mechanizmus.

Zdroj - Slovensky Rozhlas (Slovencina na slovicko)