pm.mymon.name

Tak co, která planeta to je? Má to prstenec, takže to musí být ... ano, Uran. A jeho měsíce (dva nejjasnější jsou Titania a Oberon). Snímek byl pořízen infračervenou kamerou ISAAC na VLT (na vlnové délce asi 2.2 mikronů). Disk Uranu se jeví tmavý díky absorpci infračerveného světla metanem v atmosféře, naopak prstenec je světlý, protože díky ledu je velmi odrazivý. Kredit: ESO.

Dalekohledy ESO se obvykle věnují objektům mimo Sluneční soustavu. Ale čas od času nějakou tu planetu vyfotí také. Tohle je obrázek planety Saturn (i s měsícem Tethys) ze zařízení NACO na VLT, které využívá adaptivní optiku. Kredit: ESO.

Vesmírné oko - přesně tak vypadá planetární mlhovina s katalogovým označením M57. Září v ní plyn vyvržený umírající hvězdou. Kdo má dobré oči, může ji spatřit i bez dalekohledu jako malý mlhavý obláček v souhvězdí Lyry. To se právě teď v létě pozoruje velmi dobře. Zkuste dohlédnout 2000 světelných let daleko!

Rozpuštěné vlasy? Prchající hadi? Kdepak! Takhle vypadá jeden svah na Marsu. Co způsobuje tyto tmavé čáry? Nikdo neví. Co je zcela jasné je, že tyto čáry nastávají na světlém prachovém povrchu a odkrývají hlubší tmavou vrstvu. Podobné čáry byly na Marsu fotografovány už léta a jsou jedněmi z povrchových útvarů, které svůj vzhled mění podle sezóny.