Lokomotivy CSD

[jozkin]

Rady 555.0 a 555.3 vznikli z nemeckych vojnovych lokomotiv BR52.

V Luznej u Rakovnika maju lokomotivy:
555.0153 (povodne CSD stroj predany do Juhoslavie a cez spolok vo Viedni navrativsi sa do CR, v sucasnosti majetok klubu KHKD)
555.0301 (Sovietsky korystny stroj, povodne nemevcka BR52, do CR sa dostala z Ruska cez nejaky nemecky spolok (asi), je majetkom KHKD a ma oznacenie, pod ktorym jazdili tieto lokomotivy u nas, ale pozicane(alebo odkupene) zo sovietu - tato lokomotiva pokracuje v oznaceni, ktore bolo zavedene u CSD, ale nikdy u CSD nejazdila)
555.3221 (lokomotiva CSD, ktora neskor sluzila ako kotol na vykurovanie nejakej prevadzky, ma odrezane niektore tyce, este za cias CSD bola prestavana na vykutrovanie mazutom, opat majetok KHKD)
Okrem tychto lokomotiv su v Luznej aj dva tendre od mazutiek (rada 930.3).

Dopocul som sa (zatial neoverene a nenafotene), ze spolok KHKD ma este jednu mazutku v depozitari v Prahe v stanici Bubny (stanicu mam zbezne prebehnutu a netusim, kde by tam mohla byt).

Na Slovensku sa dochovali dve lokomotivy:
555.3008 (mazutka (niekde vykurovala prevadzku), momentalne sa opravuje do pojazdneho stavu v Bratislave vo Vychodnom depe (Rendez))
555.3274 (mazutka (niekde vykurovala prevadzku), je v nalezovom stave a sluzi ako zdroj nahradnych dielov na 555.3008)

A este k cislovaniu:
pouzijem priklad lokomotivy 498.104:
prva cislica znamena pocet hnacich a spriahnutych naprav, teda 4
druha cislica zvacsena o 3 a vynasobena 10 znamena maximalnu rychlost, teda (9+3)*10=120km/h (problemy nastavali pri maximalkach nad 120km/h)
tretia cislica zvacsena o 10 znamena (pribliznu) hmotnost pripadajucu na jednu napravu, teda 8+10=18t
stvrta cislica (prva za bodkou, znacenie sa v priebehu rokov trochu menilo) znamena konstrukcnu skupinu (ak existovalo viacero roznych rad s rovnakymi parametrami (prvymi troma cislicami), rozlisovali sa touto konstrukcnou skupinou).
zvysne dve (niekedy podla novsieho znacenia tri) cislice boli inventarnym cislom konkretnej lokomotivy

Tendre sa znacili podobne, k lokomotive 498.104 bol priradeny tender 935.2284
Prva cislica zvacsena o 3 znamenala hmotnost uhlia teda 9+3=12t (opat nastavaju problemy s vacsimi objemami uhlia, mam pocit, ze nastal aj tu)
druha a tretia cislica znamenaju objem vody v m^3, teda 35m^3
stvrta cislica (prva za bodkou) opat znamena konstrukcnu skupinu
zvysne tri cislice (starsie tendre so starsim znacenim mali opat iba dve) su opat inventarne cislo tendra.

Takze lokomotivy 555.0 maju pat spriahnutych naprav [5], maximalnu rychlost 80km/h [(5+3)*10], napravovy tlako 15t [5+10] a 0 je konstrukcna skupina tejto rady. Boli k nim priradene tendre 930.0: 12t uhlia (9+10), 30m^3 uhlia (30) konstrukcna skupina je 0.

Lokomotivy 555.3 mali prve tri parametre rovnake (v principe islo o rovnaky stroj), ale boli prestavane na mazut, preto maju konstrukcnu skupinu 3. Rovnako ich tendre dostali konstrukcnu skupinu 3, aj ked na nich boli vykonane upravy, podla ktorych sa cislo rady malo zmenit.

Este pre uplnost niekde sa uvadzaju aj lokomotivy rady 555.02 (resp.555.32), ide o lokomotivy rady 555.0 (resp.555.3), ktore boli zakupene zo ZSSR a odlisovali sa v niektorych detailoch (ine dymnicne dvere, trochu ine vybavenie budky, zakryty kompresor atp.)
Lokomotivy rady 555.1 su CSD verzie lokomotiv rad BR50 (pripadne BR50UK, ale neviem, ci niektory stroj typu UK u nas po vojne ostal). Rada 555.2 bola vyhradena pre lokomotivy 555.0 upravene na vykurovanie uholnym prachom, ale takato rekonstrukcia sa u CSD nekonala.

Dufam, ze som to napisal dostatocne zrozumitelne a v pripade nejakych nepresnosti, chyb alebo doplnkov budem rad, ak sa ozvete

Edit: Opravene podla Hankovho prispevku.

[jozkin]

Este mala drobnost, uz som to iekde pisal, ale oznacenie typu pojazdu a sposobu pohonu tejto lokomotivy je:
1`E p2+t
to znamena:
1 - jedno bezne dvojkolie
` - ulozene v otocnom podvozku
E - 5 spriahnutych a hnacich dvojkoli

p - parny stroj na prehriatu paru
2 - dva parne valce
+ t - lokomotiva s vlecenym tendrom

Ide o Ceskoslovensky prepis oznacenia. Oznacenie oblubenych uzkorozchodiek B n2t (resp.C n2t, resp. n2t) znamena:
B - 2 (resp.C - 3, resp. D - 4) spriahnute a hnacie dvojkolia
n - parny stroj na mokru paru (mokry po nemecky nass; u nas by to bolo m) (- zatial nemam overene, este musim zistit, ci skutocne islo o lokomotyvy na mokru paru)
2 - dva parne valce
t - tendrova lokomotiva (uhlie a vodu si vozi so sebou bez vleceneho tendru)

V predoslom prispevku spominany albatros 498.104 ma oznacenie:
2`D 1`p3 + t
2` - dve bezne kolesa ulozene v spolocnom otocnom podvozku
D - styri spriahnute a hnacie dvojkolia
1` - jedno bezne dvojkolie v otocnom podvozku
p - parny stroj na prehriatu paru
3 - tri parne valce
+ t - lokomotiva s vlecenym tendrom

Toto oznacenie popisuje lokomotivu s predu do zadu.

[jozkin]

Este existuje oznacovanie pojazdu, ktore sa pouziva hlavne v USA a myslim, ze aj v GB, ide o pocty kolies od predu do zadu:
2-10-0 slovne oznacenie Decapod

Oznacenia:
2`D 1` - 4-8-2 Mountain (u nas rady: 486.0, 498.0, 475.1, 476.0, 498.1)
1`D 2` - 2-8-4 Berkshire (u nas rada: 486.1)
2`C 1` - 4-6-2 Pacific (u nas rady: 387.0 a 386.1)

[hank]

Jozkine,
ve výkladu Kryšpínova systému značení tendrů máš chybu.

První číslice zvětšená o 3 označuje přibližnou velikost uhelného prostoru v m3. Takže tendr 516.0 pojme cca 8 m3 uhlí, tendr 815.0 cca 11 m3. U tendrů začínajících číslicí 9 se však stávalo, že uhelný prostor byl i větší - např. 935.2 od lokomotiv 498.1 a 556.0 na 20 m3, 935.0/1 a 932.3 (lokomotivy 475.1, 498.0, 534.03, po válce i 387.0, 486.0/1) bez přikladače 14,4 m3 a s přikladačem 14,9 m3 (víc, protože dno uhelného prostoru je rovné, zatímco u tendrů pro ruční přikládání se dopředu svažuje), Vanderbildtův tendr pro 555.0 vezme 13,5 m3 uhlí a různé varianty mazutové nádrže tendru 930.3 12 - 14 m3. Jestli si někdo potřebuje spočítat tonáž uhlí, tak sypná hmotnost uhlí podle vlhkosti a zrnitosti může být 600 - 900 kg/m3: Netříděné hnědé 600 - 650, tříděné hnědé 700 - 800, černé 700 - 900. (Zajímavé je, že např. severočeští těžaři ve svých nabídkových dokumentech sypnou hmotnost uhlí vůbec neuvádějí - zřejmě si uvědomují, o jak "vošajstlich" parametr jde a na kolika těžko ovlivnitelných proměnných závisí. V příručce pro strojvedoucí z r. 1955 je podrobný přehled různých druhů uhlí z několika desítek dolů z tehdejšího Československa. Ani tam se sypná hmotnost neuvádí. Obsah vody se uvádí 2 - 40%, takže tonáž stejně nic neřekne, když neznáte výhřevnost takového uhelného "bahna". A váha nákladu ložených uhláků se zjišťovala jejich vážením před expedicí i při příjmu do skladů - z 1. republiky jsou známé aféry, kdy se takto tuny uhlí cestou "ztrácely" díky záměrně nesprávnému vážení.)

U poválečných tendrů ČSD není spolehlivé ani značení velikosti vodního prostoru. U některých tendrů 935.0/1 se kvůli vysoké nápravové hmotnosti zřizovaly přepady vody, které snížily obsah vodního prostoru na 27 m3, ale tendry se nepřeznačovaly. Obsah vodního prostoru tendru 930.3 se vestavbou mazutové nádrže snížil na 26 m3 - zase bez přeznačení.

zdraví
hank

[Pushkin]

Ďakujem /dúfam, že nie len ja/ za podrobné a náučné čítanie.

[NolthA]

Doplnil bych jozkina v popisu charakteristiky lokomotiv:
označení charakteristiky lokomotivy má dvě části, první označuje pojezd a druhá označuje druh páry atd.
Pojezd: sled dvojkolí je uvažován odpředu dozadu, běžná dvojkolí jsou označována arabskou číslicí, velká písmena značí spřažené nápravy. Pokud je náprava nezávislá na lokomotivním rámu (vlastní rám podvozku) je označena apostrofem, v případě více znaků jsou uzavřeny v jednoduchých závorkách.

1' rejdovné běžné dvojkolí (např. Bisselův běhoun)

B'o dvě dvojkolí s vlastním pohonem, nezávislá na hlavním rámu(v podvozku)

(1A) běžné a hnací dvojkolí ve společném pomocném rámu (podvozku) atd.

Bo + Bo + Bo označuje třídílnou lokomotivu s hlavním rámem rozděleným na tři díly, každý se dvěma hnacími dvojkolími s vlastním pohonem

Druhá část: skupina znaků jež označuje další charakteristiky. První značí druh použité páry, další počet parních válců, v případě sdruženého parního stroje je to označeno v třetím znaku, poslední pozice označuje zda je tendr či ne.

m - parní stroj na mokrou (sytou) páru

p - parní stroj na přehřátou páru

x - číslo udává počet parních válců

s - parní stroj sdružený

t - tendrová lokomotiva

z - jedno ozubené kolo ozubnicového stroje

zz - dvě ozubená kola ozubnicového stroje

Příklady lokomotiv:
D m2st - charakteristika lokomotivy řady 422.0
D2´ (zz) m4t - charakteristika lokomotivy řady 403.5
B´B´ m4st - charakteristiky lokomotivy řady U99.5
(1´C)´C p4s - charakteristiky lokomotivy řady 636.0

{Zdroj: Enciklopedie železnic Parní lokomotivy 1,2,3 ; vlastní poznámky z ruzných zdrojů}

[jozkin]

Dakujem za doplnenie, ja som tieto udaje nepovazoval za nutne uvadzat v tomto vlakne (netykaju sa priamo nasich lokomotiv), ale urcite tu nie su zbytocne. Som rad, ze mame dalsieho adepta na stroj CSD

P.S.: Pomaly rozbieham zbieranie podkladov na niektore stroje s vyhladom na nakreslenie modelov (zial ja budem iba koordinator, zberatel podkladov a betatester). Pojde o lokomotivy 2`D 2` p3t, 2`D 1`p3, 1`E p2 a mozno aj 2`D 1` p2 a 2`D 1`p3s Aj ked najjednoduchsie by sme to mali s lokomotivou C m2t

Ja sam mam v plane konverziu lokomotiv od ADW Bo`Bo` a 1`D p2.

Schvalne, kto to rozlusti a uhadne Kryspinove oznacenia rad?

[hank]

2`D 2` p3t - 477.0
2`D 1`p3 - 498.0/1
1`E p2 - 556.0, 534.0/534.03, 555.0/3
2`D 1` p2 - 475.1
2`D 1`p3s - 476.0
C m2t - takových byly mraky, např. všechny 310, ze známějších jiných třeba 300.6 nebo 313.4
Bo`Bo` - E 499.0/1, E 469.0/1/2/3 - vlastně všechny poválečné čs. 4nápravové diesly a elektriky na dvounápravových podvozcích
1`D p2 - 456.1, když to teda má být od ADW, ale tomu odpovídají i 434.2 nebo 455.1 a taky 459.0

Pěkná sbírka, ale chybí mi rakouské, uherské a předválečné konstrukce - 354.0/1/7, 434.0/1/2, 365.0, 456.0, 464.0, 423.0, 524.1, 354.9, 623.0, 455.0, 334.3, 320.2, 331.0 - aspoň do některé z nich se někdo nedá?

zdraví
hank

[jozkin]

2`D 2` p3t - 477.0
2`D 1`p3 - 498.0/1
1`E p2 - 556.0, 534.0/534.03, 555.0/3
2`D 1` p2 - 475.1
2`D 1`p3s - 476.0
C m2t - takových byly mraky, např. všechny 310, ze známějších jiných třeba 300.6 nebo 313.4
Bo`Bo` - E 499.0/1, E 469.0/1/2/3 - vlastně všechny poválečné čs. 4nápravové diesly a elektriky na dvounápravových podvozcích
1`D p2 - 456.1, když to teda má být od ADW, ale tomu odpovídají i 434.2 nebo 455.1 a taky 459.0

Ja som zabudol Hanka vylucit zo sutaze, no nic Rady si urcil spravne Zvyraznil som tie, nad ktorymi uvazujem, ako nad modelmi, ale zatial je to v stadiu zbierania podkladov. Inak pre C m2t bol tahak, ze by to bolo najjednoduchsie, takze 310.5 (je vo Vrutkach na pamatniku) Inak este som zabudol na jednu lokomotivu 1`D 1` p2t, ide o lokomotivu rady 433.0, ktora sa tiez nachadza vo Vrutkach ;-)

Rakuske a uhorske stroje by boli nepochybne zaujimave a lakave, ale na uzemi byvaleho ceskoslovenska sa dochovali iba lokomotivy rad 310.X; 331.0 (jeden vrak a jedna ziskana z Madarska), 431.0(zamaskovany vrak), 434.0,2, Kladno, Konrad forlauf, Triacko, Heligon, 375.0 a par dalsich, vacsiou sa k nim tazko dostava a podkladov k nim tiez nie je vela... Ak by vysli niektore z planovanych, podarilo by sa ziskat rozumne podklady, neprestane to bavit ludi, ktory by na tom spolupracovali, tak snad...
Ostatne neuvadzal som ani svoje srdcovky 456.0 (nedochovala sa ziadna) a 399.0 (399.005 ako vrak v MDC, monografiu mam), ktore by som chcel ako model, ale zatial na ne nie je dost podkladov.

[hank]

Těch 310.0 se v obou republikách dochovalo neúrekom, ako hovoríte vy Slováci, i když, pravda, v různých stupních šrotovitosti. 310.001, 006, 037, 072, 076, 093, 097, 0102, 0107, 0118, 0123, 0134 - k tomu si přidej ještě 300.619, která je vzhledově skoro stejná jako série 310.001 - 008 (má trochu jiný kotel, ale to zvenku není poznat). V Čechách o nich nedávno vyšly hned dvě konkurenční monografie se slušnou výkresovou dokumentací. Takže je-li něco kandidátem na modelářské zpracování, tak z hlediska dostupnosti podkladů je to určitě 310.0.

Omlouvám se za OT.

zdraví
hank