Potomci rakety R7

[group b]

V poslední době jsem se věnoval raketám. Momentálně zkouším vytvořit jednoduché modely raket, které vznikly na bázi slavné R7. Nakolik se mi to daří představám zde ve vlákně.
Modely se snažím vytvořit v měřítku 1:100.

Prvním v řadě vznikla Molnija LV.
jednalo se o raketu, díky které se lidstvo vadalo "ke hvězdám"
Molnija LV Venera 1 a Molnija LV Mars 1 vynesly první vesmírné aparáty na cestu k cizím planetám. Že to nebyly lety úspěšné není chybou nosiče, ale techniky obou přístrojů.

Takto vypadá model MolnijaLV po sestavení



a zde je pro porovnání s dvojící - vlevo R7 os Aries Paper model - již neexistující, vpravo Sojuz od Lčezara Dragostinova



v případě zájmu je možno model uložit ke stažení.

[group b]

Druhým dokončeným modelem je Progress M PIRS.
Ten startoval 14.9 2001k vesmírné stanici ISS s důležitým nákladem.
PIRS je přistávací (dokovací( zařízení, které po připojení k ISS slouží pro spojení s ruskými loďmi Sojuz a Progress.
Zároveň může sloužit pro výstup dvojice kosmonautů do volného prostoru.



a porovnání s Molnijí



model opět je k dispozici pro případného stavitele.

[group b]

Třetí raketou v pořadí je jedna z nejstarších. Po úspěchu jednomístných Vostoků vznikl požadavek na vícemístné lodi. První z dlouhé řady, která pokračuje dodnes byl Voschod 1.
A ten je předlohou třetího pokusu.


Při porovnání je nejmenší

[group b]

A několik dalších na startu









na slepení připravené Molnija 3, Luna3 a Sojuz s lunárním modulem.
Pak bude následovat trojice Sojuzů s posádkou -Remek, Bella a jubilejní verze Gagarin
a taky nějeká náklaďáky od Esa.

[group b]

Molnija 3



a toto je první osmička hotová.



připravuji dalších 7 a zároveň je chystám do verze PDF a časem se objeví ke stažení.

[group b]

Sojuz 28 se zapsal do historie kosmonautiky i našeho národa.
Na palubě byl Vladimír Remek - občan první země krom USA a SSSR, který kdy navštívil vesmír.



a porovnání s nákladní verzí



Brzy bude také k dispozice v PDF verzi.

[group b]

Od roku 2011 používá evropská kosmická agentura ESA tři druhy nosičů - lehký - Vega, těžký - Ariane 5 a střední - Sojuz. Tentýž Sojuz, co používá i Rusko.
Jen se liší nákladním prostorem.
Několik již již úspěšně vzlétlo ze základny va Francouzské Guyaně.

A já je vytvořil jako další verzi rakety Sojuz.

Trup je stejný, liší se jen drobnostmi v nápisech.



Na vrcholku nese nákladový prostor s nákladem



A zde jsou celé rakety

[group b]

Raketa Sojuz TM 29 startovala 20.2 1999 ke kosmické stanici MIR.
Posádku tvořil
velitel - rus Viktor Afanasijev,
palubní inženýr - francouz Jean-Pierre Haigneré a
kosmonaut výzkumník - slovák Ivan Bella.

[group b]

Další dokončený model je Vostok 1.
Přestavovat ho je zcela zbytečné, stačí říci Jurij Gagarin.
Přestože raketa nesla v názvu číslici 1, nebyla první svého druhu. A samotné číslování je také dost zmatečné.
První prototyp nesl název Sputnik 4 nebo také Korabl Sputnik 1. Vzlétl 28,7 1960 ale explodoval po startu.
Druhý prototyp Sputnik 5 vynesl na oběžnou dráhu Belku a Strelku.
25.3 1961 vzlézl prototyp Sputnik 10 na jehož papubě letěla fenka Zvezdočka. její let byl úspěšný a proto byl povolen start prvnímu člověku.
A tak vznikl Vostok 1



A začalo se létat do kosmu.
Na další totografii je zajímavé srovnání, jak se nosiče vyvinuly časem.



Zleva Vostok se proměnil v Sojuz. Uprostřed čínský Long March 3. Poslední americkou raketou co vynesla posádku do kosmu je Falcon 9. Ten hodně vyrostl oproti původnímu Atlasu.

[Roman]

-super.mohol by si prosim odfotit moderne rakety s raketou a4 /v2/ na porovnanie velkosti?